Co se týká samotné hudby, tak nemám vyhraněný styl, takže poslouchám takovou všehochuť, ale co se týká skupin, tak to mám svého jasného favorita a tím je slovenská skupina No Name. Tato skupina je složená ze šesti sympaťáků, kteří nejenom, že vypadají sympaticky, ale oni takoví opravdu jsou. Přesvědčila jsem se tím na vlastní kůži, když jsem navštívila jejich koncert v létě 2005 na Výravě.
http://kultura.ihned.cz/c1-23110100-nova-generace-slovenskeho-popu-ma-u-nas-uspech
Konalo se to venku, jak jistě ví všichni, co Výravu navštěvují, takže bylo hodně důležité, aby počasí vyšlo, což se také podařilo. Na koncert jsme vyrazili ve složení já, můj brácha a naši kamarádi. Popisovat, jak to celé probíhalo není vůbec důležité a vlastně by to ani nešlo, protože to na každého působí jinak. Můj pocit z toho všeho byl úžasný, protože to byl skvělý zážitek. Myslela jsem si, že tím to skončilo a že pojedeme domů, což jsem se hezky mýlila. Na památku jsem si tam koupila jejich tričko. Když jsme tam ještě seděli, tak se šel brácha podívat, jestli se tam nepodepisují a na podpis si vzal právě to tričko. Nevěřila jsem, že by se mu to povedlo, ale za chvíli přišel a celé tričko bylo ode všech podepsané i s konkrétním věnováním. Byla jsem opravdu překvapená a nadšená. Brácha mi řekl, že jestli bych se s nimi chtěla sejít, tak že tam na mě čekají. Nejdříve jsem si myslela, že si ze mě dělá legraci, protože to někdy dělává, ale on to myslel vážně, takže jsem neváhala. Vzal mě stranou k domu, kde byla skupina ubytovaná. Čekala jsem, že tam bude dav lidí, kterým se budeme jen těžko prodírat, ale bylo tam sotva deset lidí. Venku stál frontman skupiny Igor Timko a postupně vyšli ostatní členové. Igor, už mu říkám takhle důvěrně, protože mě na pozdrav několikrát políbil. Sice jenom na tvář, ale můžu se chlubit tím, že mě políbil člen skupiny No Name a do detailů chodit nemusím:-). Postupně nám podepsali své jejich fotky, které rozdávají, a potom jsme se společně vyfotili. Chvíli jsme si ještě povídali. Bylo to naprosto přirozené a všichni byli hrozně milí a přátelští.
Kdybych to na závěr všechno shrnula, tak můžu říct, že koncert byl skvělý, ale setkání se skupinou sice trvalo kratší dobu, ale zážitek z toho určitě překonal celý koncert. Vždycky, když skupinu vidím v televizi, tak si vzpomenu, jak skvěle jsme si společně povídali. Každá slavná osobnost na někoho působí pozitivně a na druhého naopak, ale téměř nikdy se nedozvíme, jak se chovají, když se s nimi člověk setká. Já nejsem výjimka, protože to, co mě potkalo na Výravě bylo jenom štěstí. Předtím, než jsem se s nimi setkala, tak na mě působili hrozně hezky a mile a jsem moc ráda, že mé domněnky byly správné.
